Monday, December 26, 2016

Matěj Bartl a dvory kolem Přistoupimi

S dějinami rodu Bartlových jsou na přelomu 18. a 19. století spojeny tři panské dvory kolem Přistoupimi, kde tehdy pracoval předek Matěj Bartl (1778-1848). Prvním z nich je dvůr Chrást, který vznikl na místě původní stejnojmenné tvrze a dnes již zaniklé vesnice, necelé dva kilometry jižně od Přistoupimi, u silnice na Krupou a dál na Kostelec nad Černými lesy.

Chrast a okolí na Müllerově mapě Čech

Ves Chrást je prvně zmiňována v pramenech ve 14. století, zanikla za třicetileté války, po jejímž skončení zbyl ze vsi jen dvůr s několika domy. Majitelé se do třicetileté války často měnili, po ní drželi Chrást Lichtenštejnové, přičemž ves patřila k panství Kostelec nad Černými lesy. Farností patřila k Přistoupimi, jejíž matriky jsou uloženy ve Státním oblastním archivu v Praze.

Chrast na mapě 1. vojenského mapování.

Poprvé se s chrásteckým dvorem setkáváme v matrice oddaných v roce 1799 - tehdy se Matěj Bartl oženil s Alžbětou Máchovou z Radlic, přičemž jako svědci jsou uvedeni Václav Kopecký, skoták z Chrástu, a Josef Kaplan, poklasný z Chrástu. Skoták byl pastevec skotu, poklasný měl zase na starosti panské sýpky a jejich zásobování a využívání.

Záznam o sňatku Matěje Bartla a Alžběty Máchové. ŘKFÚ Přistoupim, kniha č. 2, fol. 135.

V roce 1800 porodila Alžběta v čísle popisném 36, které tehdy ke chrásteckému dvoru patřilo (i v matrice najdeme nad zápisem poznámku "z Chrástu"), dceru Marii. Matěj je v záznamu o narození uveden jako mejstřík - starší ovčácký pacholek, jeden z pomocníků mistra pastýře. Matěj začal na chrásteckém dvoře poměrně jistě pracovat ještě před svatbou - nasvědčuje tomu právě to, že oba svatební svědci pocházeli z chrásteckého dvora. 

Záznam o narození a křtu Marie Bartlové. ŘKFÚ Přistoupim, kniha č. 2, fol. 121.

Druhým dítětem byla dcera Kateřina, narozená v roce 1802, taktéž v čp. 36. Třetím dítětem měl být syn Jan, záznam o jeho narození se ovšem zatím nepovedlo lokalizovat. V listopadu 1806 zemřela nejstarší dcera Marie na horkou nemoc, o tři měsíce později, v únoru 1807 se stala Kateřina obětí neštovic, obě zemřely na čp. 36 a u obou je Matěj zapsán jako sloužící čeledín ve dvoře. V roce 1807 přišla na svět dcera Anna, a to v čp. 44 - tento domek se dnes nachází uvnitř v Přistoupimi, ovšem v minulosti toto číslo popisné nesl dvůr v Chrástu, jak můžeme vidět na mapě stabilního katastru. Matěj byl ale stále psán jako mejstřík ve dvoře.

Dvůr Chrást na mapě stabilního katastru z roku 1841.

V roce 1810 už nacházíme rodinu na druhém dvoře, na čísle popisném 1 ve vsi Syneč. I v Synči se dvůr nacházel na místě tvrze, ves kolem ale zůstala na rozdíl od Chrástu zachována. Na úžasném webu Cesty a památky čteme o synečské tvrzi následující:
První zpráva o zdejší tvrzi je v datovací formuli zápisu na plat z hradenínské tvrze 19. 4. 1542. V této době si bratři Beneš a Jiřík ze Solopysk přikoupili ke zděděnému majetku Chotýš a roku 1543 si statky rozdělili tak, že Jiříkovi připadla Syneč s tvrzí a Benešovi Chotýš s tvrzí. Poslední majitel Synče z tohoto rodu Jan Zikmund ze Solopysk se zúčastnil druhého stavovského protihabsburského povstání a třetina jeho pozůstalosti propadla roku 1623 konfiskaci. Tvrz s poplužním dvorem a ovčínem koupil v následujícím roce kníže Karel z Lichtenštejna. Po připojení k plaňanskému panství ztratila význam šlechtického sídla, a když roku 1639 Syneč vypálili Švédové, nebyla již obnovena.
Bývalá tvrz a dvůr v Synči na letecké mapě z Mapy.cz.

Zde se tedy v roce 1810 narodila dcera Barbora - Matěj je uveden jako skoták, jedním z kmotrů byla Barbora, manželka Jakuba Žádného, panského ovčáka z Chrástu. Dlouho jsem také hledala Josefa Bartla, předka mé pra...sestřenice Gabbie z Kanady - a našla jsem hned dva. První se narodil v Synči v červnu 1812 a obě jeho kmotry byly ze Synče - poměrně zajímavý úkaz, protože většinou byl jeden kmotr a jedna kmotra, občas ještě najdeme dvě kmotry u dívky, ovšem u chlapce málokdy. Druhý Josef, ten správný, přišel na svět v červenci o dva roky později, 1814. Proč dva Josefové? Je to jednoduché - ten první zemřel v roce a čtvrt "na boule", tedy nejspíše na nějaký typ angíny, při němž natečou uzliny.

Mezi lety 1814 a 1816 se rodina opět stěhuje, tentokrát na přistoupimský dvůr. I ten vyrostl na místě původní tvrze, která vznikla v 16. století za pánů z Vildštejna. Bohužel se do dnešních dnů z tvrze mnoho nezachovalo, ať už kvůli přestavbám, tak kvůli zboření části dvora v průběhu 20. století. Každopádně panský dvůr nesl (a dodnes nese) číslo popisné 38 a zde je jeho dispozice podle mapy stabilního katastru:

Přistoupimský panský dvůr čp. 38 na mapě stabilního katastru z roku 1841.

Zde se na konci roku 1816 narodila dcera Marie. Matěj byl stále skotákem a na přistoupimském dvoře je zachycen i v soupisu duší z roku 1817:


Je zde vypsán se svou manželkou Alžbětou a dětmi Janem, Annou, Barborou, Josefem a Marií. Jan je právě ten, jehož narození se mi ještě pořád nepovedlo dohledat. Vím, že měl být starší než Anna, ale přistoupimská matrika mlčí, stejně jako ta pro Syneč. Ještě zkusím prohledat další panské dvory v okolí, jestli Matěj nesloužil v letech 1803 až 1806 jinde.

Po roce 1817 buď Matěj s Alžbětou další děti neměli, nebo se narodily na jiných panských dvorech. Vzhledem k tomu, že Matěj zemřel v roce 1848 v Kounicích, následovalo někdy po Annině narození zcela jistě další stěhování.

A jedna zajímavost z přistoupimské matriky zemřelých vztahující se k tamnímu panskému dvoru. K lednu 1811 najdeme v matrice následující zápis: 
6. ledna umřel pocestný, jenž přišel do panského dvora přistoupimského nemaje u sebe žádné prosebnosti, ani se neví jeho jméno, obchod, řeči byl zbaven, duchovní dal mu generální absoluci a poslední pomazání, starý mohl býti 38 let, náhle umřel.
Záznamy z matrik:
Posted by at
Labels:

No comments:

Post a Comment

Subscribe to: Post Comments (Atom)